Naplánovat okresní kolo Svojsíkova závodu není brnkačka. Nahlédněte s námi do jeho zákulisí. Klíčovým aktérem byl bratr Košík, na kterého připadla role hlavního rozhodčího. Danny se zhostil postu velitele závodu.

Naneštěstí máme s plánováním a pořádáním Svojsíkova závodu značné zkušenosti. V posledních dlouhých 12 letech jsme ho pořádali čtyřikrát, jednou jsme se dokonce podíleli na krajském kole. Slyšíte to plácání po ramenou? Javor je prostě nej. I tentokrát jsme věděli, že se nám závod organizačně povede, byť věcí, které se mohou pokazit není málo. A jak to zvládnout s elegancí? O tom se dočtete v tomto příspěvku.

Dobrovolnická práce

Plánování okresního kola Svojsíkova závodu (SZ) nám zabralo asi 50 skautohodin. Na zdárném průběhu závodu se podíleli skauti a skautky, které by bylo škoda nezmínit: Košík, Danny, Džery, Viki, Džemík, Bandaska, Tulák, Linda, Kari, Wlčice, Muf, Myšpulín a Bzuk. Každý svou troškou (Danny s Košíkem hodně velkou) přispěli k nezapomenutelnému zážitku účastníků a účastnic.

Prvotním úkolem čerstvě jmenovaného velitele závodu a hlavního rozhodčího je prostudování pravidel. Junák má dobře zpracovanou metodiku. Stačí si ji přečíst, pochopit, prodiskutovat a už to jede jako po másle. První výkop celého závodu zvládli vytvořit Danny s Košíkem za jeden večer. Košík pak vše sepsal a vyvěsil na uzavřenou skupinu na Facebooku. Souběžně s tím se vytvořila speciální konverzace na stejné sociální síti. Nápady se hrnuly, myšlenky tříbily.

Koordinační porady

V sobotu 1. dubna proběhla v klubovně první porada. Na ní se ujasnilo vše, co je pro závod nutné. Rozdali se úkoly, doladilo financování, domluvili nákupy. Další mítink měl proběhou v pátek 21. dubna na Svárožné, kde se měl závod konat. Pár dnů předtím byl přesunut do Klatov – důvodem byla sněhová kalamita, která by Svojsíkáč změnila v neskutečnou drsňárnu. A protože jsme už postarší a změkčilí, byly Klatovy skvělou volbou. Všechno se nám trochu zkomplikovalo, ale bojová porada v předvečer závodu mnohé vyjasnila, především jednotlivá stanoviště.

Vlevo Danny, uprostřed Džery, vpravo Košík

Nastala sobota, začal závod. Košík na celý průběh SZ dohlížel z kluboven, z nichž vše koordinoval, žhavil foun, rozdával instrukce a měl přehled o pohybu soutěžních hlídek. V neděli ráno proběhlo slavnostní vyhlášení a jelo se domů.

S čím vším se musel Danny s Košíkem vypořádat? Především s dostatkem rozhodčích na jednotlivá stanoviště. Personální zajištění bylo na první pohled dostačující, přesto jsme mohli využít i běžného zvyku zapojení doprovodu jednotlivých soutěžních družin. Letos jsme ho však nepotřebovali. A to i přesto, že byl Myšpulín nemocný.

Myšpulín je nemocný

Hlavní táborový zdravotník Myšpulín pár dnů před závody ochořel. Jeho stanoviště první pomoci a zdravovědy přebral Danny, který měl být původně u mapy. To podědil Bandaska neboť se zjevil na páteční předsvojsíkové poradě řka, že se SZ zúčastní coby jeden z rozhodčích. Na stanoviště „vyfasoval“ i vedle sedícího okounějícího Džemíka. Lanových aktivit se zhostil Džery spolu s Vikim. Muf s Wlčicí a Neřádem měli na starosti praktický úkol – dohlíželi na sestavování komody a výměny duše na dvoukoláku. Neřád občas zaštěkal, označkoval patník a nechal se podrbat za pravým uchem. Dannymu na stanovišti pomohla i čerstvě plnoletá drobotina, jmenovitě Kari, Tulák, Míša a Linda, která se zhostila rolí figurantů simulující různá zranění.

Přesto vyřešení vlastního závodu a personální obsazení jednotlivých stanovišť není tím posledním, co musí přípravný tým řešit. Prohlédněte si přiloženou myšlenkovou mapu.

Klíčovou rolí je propagace, ubytování, stravování. To všechno musí někdo udělat. Naštěstí na toto máme spolehlivé činovníky, takže ani tady jsme neškobrtli.

Komunikace je základ

Jak bylo uvedeno výše, přípravný tým čítající deset osob komunikoval výlučně přes Facebook – uzavřenou skupinu a konverzaci. Děláme to běžně, když chystáme libovolnou větší akci. Na standardní střediskové konverzaci by témata mohla rychle zapadnout. E-maily také nezatracujeme, ale slouží spíše pro rozesílání ucelenějších informací, příloh apod. Základem jsou však schůzky v klubovně. Podmínkou je, aby účastníci projektového týmu měli k dispozici veškeré podklady a informace, k čemuž slouží právě e-mail a fejsáč. Poté se debata ubírá mílovými kroky ke zdárnému řešení.

Komunikace napříč týmem nebyla jediná. Komunikovalo se i směrem k jednotlivým soutěžním družinám. K tomu jsme použili standardní mailing zasílaný na rádce družin, případně doprovodným osobám. Druhý mailing šel na okresní e-mailovou konferenci. Zapojením obou kanálů jsme oslovili jak přímo zainteresované družiny, tak i vedení středisek a Okresní rady Junáka v Klatovech. Na Facebooku byla událost zaměřená na Svojsíkáč. Kromě toho na našem webu byl o SZ článek, na který jsme odkazovali a kde byli všechny informace pohromadě.

Co jsme nedělali, bylo oslovení veřejnosti prostřednictvím médií. V našem případě jde o Klatovský deník, Sušické listy, Rozhled a Šumavanet.cz. Prostor pro propagaci máme otevřený, neboť do krajského kola Svojsíkova závodu postupuje družina Bobrů z Javoru. Takže možná asi snad na lokální média dojde.